(Re)barbora

Pečení a vaření obecně je nejen o tom, jak je kuchař/ka šikovný a umí zacházet s nástroji, ale také o ingrediencích. A jednou z nich je reveň, která vypadá spíše jako plevel než zelenina. Jde totiž o poměrně nenápadnou a trochu i neznámou rostlinu, která pochází z Asie (zřejmě z Tibetu). Upřímně i moje cesta k ní byla trochu trnitá. Nejprve jsem se jí chtěla "zbavit" jakožto plevel. Poté se jí vyhýbat, co větším obloukem (vždyť se jmenuje skoro stejně jako já!! Taková drzost :D ).

Nicméně nyní jsem našla odvahu ji zahrnout mezi oblíbené ingredience (a jsem za to moc ráda). Rebarbora samo o sobě je hodně kyselá, obsahuje totiž velké množství kyseliny šťavelové (máte-li problémy s onemocněním ledvin, hr na ni!).





se skořicí je ještě lepší

 

rebarborová marmeláda má světlejší barvu (na zbylou část sušenek jsem použila malinový džem)

Dá se však upravit jak na sladko, tak i naslano. Na co ji lze třeba použít? Například na výbornou, lehce kyselou rebarborovou marmeládu, kterou jsem použila do "zdravých" sušenek (ale o nich zase někdy jindy ;-) ) nebo do muffinů.

A na závěr něco pro potenciální pěstitele... Po rozmrznutí půdy okamžitě vyžene. Sklízí se proto postupně (s dorůstáním stonků) již od dubna a to zhruba do konce června. Dobré je také průběžně odstříhávat květy, které ji vysilují. Navíc potřebuje hodně vláhy.